Naše Povídky

Smutný konec velké lásky

8. října 2007 v 13:03 | Lucy
Klik na celý článek

Charlie a tajuplná truhlička

8. září 2007 v 16:31 | dajdanek
Čtete ňákou knížku nebo máte rači časáky?Já ještě nedávno měla rači časáky,ale přes prázky se šecko zmněilo...přečetla jsem hromadu knížek přes Husí kůže, Kluby záhad až po Charlieho.Teď navíc máme ve škole při literatuře povinnou četbu:o)Já jsem ráda.Docela se se těch knížek bála,no bála?Spíš sem si říkala, že to budou takový ty knížky co se četli před 10-ti lety.No hodně jich je,ale ňáký knížky sou fakt senza.Jakou literaturu máte rádi?Já asi nejrači fantasy a teď mě docela začli bavit horory...ale jak který:DJá vám řeknu o knížce,kterou právě čtu:o)Jestli chcete klikněte na celý článek...P.S.Tenhle článek je sice v našich povídkách, ale naše povídka to není!

1.Rada ZsMs

15. srpna 2007 v 17:39 | dajdanek
Před prázdninama jsem vám psala,že vám budu postupně doplňovat povídku z knížky Zelený strachem Mrtvý smíchy v povídkách už máte úvod takže můžu pokračovat...Napíšu jenom úryvky z knížky:)))
Rada č.1-Co dělat když se do tvého pokoje vloudí v noci upír??

Obsah-ZsMs

26. června 2007 v 19:59 | dajdanek
Táákže napadlo mě že bych vám jako povídku ať už jednorázovku nebo na pokračování mohla napsat úryvky z nějaký knížkyx)vybírala jsem knížku až jsem našla "Zelený strachem mrtvý smíchy"

Oslava narozenin-1.díl

22. března 2007 v 20:57 | dajdanek
Budeme s Lucy psát na přeskáčku povídku....bude mít víc dílů....Abych pravdu řekla převzala sem to od Barči a Burdíka....Barča říkala, že jí to newadí a eště nám to nabídla...Burdíkovi to snad newadí....Samozřejmě budeme psát s Lucy vlastní povídku....
Oslava narozenin
Slavila jsem se svojí kámoškou narozky....Nejdřív to byla fáákt zábawa....ále potom to začla bejt nuda.Kámošku napadlo,že bychom mohli hrát stopovanou...Všichni souhlasili...Vytvořili jsme dvojice.První dva dělali přípravu a ostatní tři dvojice plnili ůkoly...Já jsem šla s jedním klukem a kamarádka zase s jiným...Vycházeli jsme po sobě v cyklu 10-ti minut.Před náma šla právě ta moje kámoška...Všechno se odvíjelo suprově...Poctivě jsme plnili ůkoly...Bylo jich hafo...jeden ůkol za druhým.Postupně se šlo čím dál do hustčího lesa...Šipky byly čím dál wíc od sebe...a už to bylo docela dlouhý...Najednou se objevila další otázka...Překonejte překážku....byla tam řeka přes kterou se mělo přelést....byli tam kameny po kterých to šlo....Nejdřív lezl muj kámoš.Ale na jednom kameni mu podklouzla noha a spadl do proudu řeky....Volala jsem o pomoc,ále nikdo se neozval....Běžela sem tedy za ním (protože ho proud odnášel dál).Byl uplně v bezvědomí...Nevěděla sem vůůbec co dělat...Jak sem táák běžela dál dohnala sem až první dvojici...Ale moje kamarádka s jejím "parťákem" NIKDE.To byla další záhada...Konečně jsme zachránili mého kamaráda....teda spíš jsme ho vytáhli z řeky....ti dva s ním běželi domů,aby mu pomohli....byl podchlazený...Já se vydala hledat svoje kamarády...Volala jsem na celé kolo.Nikdo se neozval:'(Šla jsem dál a dál...Pořád nikde....Najednou sem si uvědomila:Co když se jim stalo něco při přechodu řeky nebo se stratili????
Pokračování od Lucy:))))))))

Začátek konce

17. února 2007 v 15:59 | Lucy
Začátek konce
Bylo mi 15 co se to najednou všechno zvrtlo....Měla sem krásný dům v něm sestru,mamku,taťku a psa Vestyho..chodila sem na gympl...měla good brygádu a mooc hodnýho a hezkýho kluka....ale v jeden osudový den se to zvrtlo...chodila sem do třídy s partičkou hezkejch kluků,ale byly to členové ňákýho hroznýho gangu....ty mě jednou pozvali na discotéku a já celá žhavá samozřejmě šla..já vim mám supr kluka,ale myslela sem si ,že to bude sranda a nic víc...když sme přišly a chvilku blbli ,pak my nabídli ňákej hnusnej prášek..sem si řekla ,že to bude asi droga a když si jí vezmu jednou tak mi neuškodí...tak sem si jí vzalaa šla tancovat s jednim klukem z partičky..byl ploužák a já sítila jeho dotyky...pak se nám ústa přiblížala a začaly sme se líbat ..nevim jak dlouho to trvala vím ,že to bylo sice krásné,ale věděla sem ,žeto musí přestat..snažila sem se od něj odtrhnout,ale držel mně moc pevně...věděl že sebráním ale nepustil mě...tak sem ho kopla do rozkroku odtrhla se od něj,vzala si věci a utíkala pryč..ale on mě zachvíli dohonil ,povalil na zem a znásilnil..bylo to hrozné..a po tom nevím jak ,aleaž bylo po všem tak sem vzala něco co bylo po blíž a udeřila ho tím po hlavě...utíkala sem nic nevnímaje a ani sem si nevšimla rychle jedoucího mercedesu...pak sem jen uviděla světla,naráz,bolest a pak nic...probrala sem se až za dva dny v prázdném pokoji....a vše se mi začlo vybavovat..pak ke mě přišel doktor a řekl my že sem od krku dolů ochrnula a ,že jezázrak ,že sem přežila..to byla první rána...ale pak mi řekl,že rodiče se sestrou měli nehodu a nikdo to nepřežil,náš dům byl prodá a Vestyho daly do ůtulku....a můj kluk se zastřelil...to bylo ran za jednu blbou discotéku...možná to tak mělo být za jeden bezvýznamný flirt..ale teď sem v ůstavu...nemůžu nic dělat..sem uzavřená ve svém těle..to je už KONECC....

Já a Terka

15. února 2007 v 20:12 | dajdanek
Mno táák tohle je hlavně pro mojí nej kámošku Terku...samozřejmě mam eště nejkámošku Lucy...ále o tý tady písám furt...Můžete si to přečíst všici=o)
Vráátila mi chuť psát ňáký delší články...ňáký povídky ze života...na blog ( www.raspulka.blog.cz )si dala článek něco o mě...a mě se to hafo moocinky mooc líbí...fáákt...docela wim o co de a přišlo mi to jako děsnej doják:D...chtěla bych říct že s terkou se známe od 2 let,ále to sme se dozvěděli dá se říct před chvilkou...jinak si jí pamatuju ze školky...to sem po ní ňák netušila...ale už od 1.třídy jsme si spolu sedali do lavice...Pamatuju si dokonce i když u nás poprvé spala...byli čarodějnice asi v 1.třídě a ona oznámila rodičům že k nám jde spát...obě jsme byli převlíklé za čarodějnice a proto jsme se u nás společně koupali:)) a potom sem jí pučila svý oblečení a fáák sme si to užívali...Vlastně si vzpomínám na celej život,chvilky,příležitosti s ní...pamatuju si na každej okamžik...a to když máte nejlepčí kamarádkutáák mi musíte dát za pravdu že estli jí máte nejradči táák si na to pamatujete...pamatuju si život od školky do teď...do 5.třídy jsme spolu chodily na základku a potom jsem idešla na gympl...ona my říkala že estli odejdu táák už semnou nebude kamarádka...teď se tomu společně smějem...byli sme malí a "hloupý"...taky si pamatuju na naší největší hádku...byla v 5.třídě a trvala 2 měsíce...přesně si pamatuju její průběh...rozdělila nás jedna "kráva"...terka se na mě naštvala a bawila se jenom s ní...potom jsme se daly dohromady,protože ta kráva mi tvrdila že terka je kráwa a že se s ní nebude bawit a to stejný tvrdila i terce...a my sme si to páák řekli...a od tý doby sme se už ňák nehádali...potkáváme se na volley balle a na skautě:))teprve když jsem odešla na gympl uvědomila jsem si jaká je to 'supr čupr' holka...vždycky se na ní stráášně těšim...pamatuju si na tyhle prázdniny...byli jsme spolu tejden u ní...měla tam bejt i lucy,ále ta onemocněla:'(...spolu sme vařily,jezdily na výlety a děsně krawily:Dvyřily sme maso ve vlastní štávě...a Terka říkala že to uděláme na voleji...já věděla že v tom něco bude...táák sem jí řekla že to uděláme na másle...ále dokážete si představit jáák to páák muselo děsně prskat...stáli sme od toho asi 2 metry a míchalo to...vypadalo to ftipně...a k tomu jsme eště zapomněly osolit rejži...bylo to fáák ftipný...nebo sme byly nakupovat v sámošce a dělali sme že sme angličanky a na ty prodavačky sme mluwily anglicky...taky sme chtěly jet na výlet...chtěly sme jet na Slamáka...jely sme vlakem...ále samozřejmě sme vystoupily jinde:Djela tam Terky teta táák nás tam vzala...oboum se nám tam líbil jeden ůža kluk...páák sme se s nim i seznámily:o)...a zpátky...jely sme opět vlakem...jenže ten vlak měl spoždění a já měla stráášnou žízeň...a muselo to semnou bejt k nevydržení...potom se mělo eště přestupovat...a my na to skoro i zapomněly a místo do JBC bychom jely do Prahy...chjoo...to byli skvělý prázdniny...zažila sem s ní spousta nádhernejch chvil na který nezapomenu...taky nikdy nezapomenu jak sme spolu chodily ze školy a představovaly si budoucnost...jak naše děti budou k sobě chodit...budem bydlet blízko sebe...Terka bude teta...pozvu jí na svatbu,atd.atd...hádky k životu patřej...a nawíc vdycky vznikaj ůplnou PITOMOSTÍ...kdybych tady měla vyprávět všechny zážitky s Terkou byla bych tady hóódně dlouho...taky si pamatuju na náš společnej sylvestr...byl tenhle rok...mě ve čtyři hodiny zvonil mobil...(to už jsme spaly)a já mam v pokojíčku palandu a já spala nahoře...mno a Terka se toho mobilu lekla a začala syčet...a já se zas leka Terky jak syčí a spadla sem z postele(teď sem chytla výtlem když sem si to představila)táák já na ní byla naštvaná že sem kvůli ní spadla z postele a ona na mě že sem spadla z ostele:D:D...táák byly sme stráášně rozespalí...mno...a ráno už to bylo zas wšechno upa f pohodě:o))...mam ji stráášně mooc ráda a chtěla bych jí vzkázat:Ať nikdy nezapomene na to co jsme spolu zažily a určitě ještě zažijeme...Vždycky nám rodiče říkaly že jsme jako sestry...a my si táák vždycky připadaly:)Teď se mi chce brečet...protože mi přebíhá hlavou celej život...protože celej život sem prožila s ní...cca:D...
Jsme jako tyhle dva Me to you...Jestli se to táák dá říct já ji miluju...teď si asi představíte že sem lesba...ále já nejsem...já ji miluju jako mojí nejlepší kamarádku...ne jako že by se mi líbila atd...mě se líbí jako kamarádka...Někdo to chápete a někdo nee...toe na wás...ten kdo to zažil,táák mě chápe...to si přeberte jak chcete v hlavě...ále já blázen nejsem!!

Škola

10. února 2007 v 18:08 | dajdanek
Škola
Když jsem nastoupila na školu psala jsem si s kamarádem psaníčko o hodině Bižule...Psali jsme si o seznamováku a taky o učitelce,která nám na první pohled přišla jako kráwa...Já jsem mu napsala že nás určitě nic nenaučí...Jenže jak znám kluky sou uplně levý a samozřejmě to psaníčko viděla...A zabawila ho...já jsem se ní hned po hodině omluwila...ále ona se na mě zasedla...Do školy se mi pak vůbec nechtělo chodit...škola byla něco jako moje noční můra:'(až jednou při laborkách sme se nějak udobřili...už si ani nepamatuju jak...v tu chvíli si zasedla na mojí kamarádku,která jí lhala...teď to byla noční můra i pro ní...wím coe to noční můra ze školy...chodíte tam každý den a není to jen stres z učení,ále také z učitelů...šli jsme kvůli tomu s kamarádkou za školu...bylo to porpvé...ona byla ta co nás nachytala a vyločili nás obě ze školy...Teď chodíme na základku a nic podobnýho už se nestane...Tohle nás poučilo na celý život...

Noc bez rodičů

28. ledna 2007 v 14:07 | dajdanek
Noc bez rodičů
Moje rodiče byli na plese a já zůstala doma sama...Pozvala jsem si domů kámošky...Nejdřív jsme se koukali na horor...koukali jsme se na 3:15 zemřeš...Seděli jsme všechny 3 u sebe a klepaly jsme se...Když tento horor skončil chystali jsme se ještě něco podniknout...Nejdřív jsme hráli hry na počítači...potom už nás to přestalo bawit táák kamarádku napadlo že budeme vyvolávat duchy...Ani jedna z nás na duchy nevěřila...Slyšeli jsme různé příběhy...Třeba že nějaká holka vyvolala ňákého zlého ducha...Potom se podívali do 4 rohů a do rána zemřela...Smáli jsme se tomu...Vyvolávali jsme ducha jednoho našeho kamaráda který před rokem zahynul při auto-nehodě...:'( ...A opravdu...my ho vyvolali...Ptali jsme se ho na různý otázky...třeba jak zemřel a jaké to je,atd...On nám odpovídal!!Bylo to jako v nějakém hororu...Byl to takový divný pocit...říkal nám že umírat není tak strašné...Že se mu zdál sen který byl mooc příjemný...Měla jsem pocit jako že taky umřu...je to opravdu hroozné povídat si s duchem...Najednou někdo zazvonil...stráášně jsme se lekli...kdo by to tak mohl být??Co když přijde nějaký zločinec a zabije nás??Potom jsme si uvědomili že Štěpán (náš kamarád) říkal že umřít není tak hrozné...nakonec jsme teda šli otevřít...U dveří stáli moje rodiče kteří se právě vrátili z plesu...Zapomněli si klíče a my jsme se málem počůrali strachy...O Štěpánovi jsme jim neřekli...stejně by nám to asi nevěřili...Nakonec jsme si šli lehnout...Noc byla celkem klidná ač se docela diwím...Všem třem se zdál sen...Mísily se nám myšlenky...3:15 zemřeš a Štěpán...Na oběd holky odešli domů a já šla k babičce...nevydržela jsem to a wšechno sem jí řekla...Řekla mi že ona když byla v mém věku stala se jí podobná příhoda...Vyvolávala ducha...naštěstí byl hodný jako ten můj...Ptala jsem se jí jestli zlý duch by mě dokázal zabít...Řekla my že ne,ale donutil by mě zabít...Řekla by mi třeba ať skočím pod auto,atd....Už nikdy nebudu vyvolávat duchy!!Ten pocit co jsem zažila už nikdy zažít nechci...
........................................................................................................................................................
Tenhle příběh sem si vymyslela...

Já a kámošky ve třídě...

26. ledna 2007 v 20:53 | dajdanek
Moje 1.povídka
Ze života
Já a kámošky ve třídě...
Jak už jsem zmiňovala v článku Něco o mě Dádě říkala jsem že mám ve třídě dobré kámošky Haňďu,Lucy,Elinu,Anču a Káčuli...jako to u kámošek bejvá v partě si každá najde svojí dvojci...Třeba na Tv se maj udělat dvojce,...Já mam jako dvojci Lucy i když teď v poslední době si tím už nejsem jistá...Elina je většinou s Káčulí a Anča s Haňďou...Ale jinak jsme jako parta věčně spolu...Nejdřív Anča byla nemocná tak bylo všechno ůplně v poho...bawili jsme se wšichni spolu,říkaly jsme si tajemství,...A potom když přišla do školy bylo všechno ůplně jinak...Anča sem bawila s Haňďou...a nás si skoro nevšímaly...Teď si uvědomuju že my nemůžem chtít aby oni si všímali nás...Musíme si všímat i my jich a nečekat až oni přijdou...Potom si Káčule našla kluka a byla věčně s nim...A teď jste si asi všimli že se parta začala trochu rozjíždět...Potom Káčulka onemocněla...Zatím co ona byla nemocná se přihodilo stráášně moc věcí...Mě,Haňďě a Anča se začal líbit jeden kluk...A v tom byl ten problém...Nám třem se líbil a Elině s Lucy nee...nám se s im stáwaly příhody a hlavně TRAPASY...a holky jsme do toho nezasvětili...Táákže jsme se jako parta rozdělili na polovinu...já,Anča a Haňďa a v druhé polovině byla Elina s Lucy...Potom jsme jednou s Haňďou řešili toho kluka a nechtěli jsme aby u toho někdo byl...a jelikož Anča s Haňďou sou nej kámošky,Anča furt s Haňďou chtěla bejt...A táák sme udělali jednu stráášně hnusnou věc který stráášně lituju...Anče jsme furt utíkaly...Potom jsme Anče všechny ty věci...A už to bylo zas my tři...Lucy sem si v tý době vůbec newšímala...Měla jsem v hlavě ůplně jiný starosti...Potom přišla do školy Káčule...a ta nás zase všech 6 spojila dohromady...já se zase začala bawit hlavně s Lucy...ale i s holkama...Ale za pár dnů...Zase jsme se trochu rozpojily...Tentokrát já,Lucy,Elina a Káčule...versus Anča s Haňďou...My jsme se chtěli bawit dohromady...ale Anča s Haňďou byly pořád spolu...Já nechápu jak se nám tohle může stát...chceme něco,stojíme si zatim a stejně se to nepowede...A teď když to píšu tak si i uvědomuju že se chováme jak malý 5-ti letý děti...Proč se radši nebawit dohromady...říkat si tajemství v partě...Nerozhádat se kvůli klukovi...A podržet se navzájem??Co je na tom těžkýho??:'( ...To je to...my si nedokážeme nic říct do očí...když si něco chceme říct maximálně si to napíšeme...Proč nemůže bejt jedna parta a ta bejt třeba rozdělená na dvojce který jsou spolu jenom třeba na Tv??Nebudu přemejšlet o tom proč...to bych tady byla ještě hóódně dlouho...Nebudu přemejšlet o tom co bylo...Budu žít realitou...A nebudu se zabívat budoucností,protože ta bude stejně ůplně jinak než jsou moje představy...

Jaké povídky

26. ledna 2007 v 14:15 | dajdanek
U Sněženky na blogu sem viděla rubriku moje povídky...táák sem se jí zeptala jestli bychom si tuhle rubriku mohli založit i nás...Jenom se wás chci zeptat co bych sem měla dát za povídky...
 
 

Reklama